Znalec a “odborné vyjádření”

Následující příspěvek váženého  kolegy doktora Marka SEMELY  je určen ZEJMÉNA příslušným odborům  Policie ČR – nikde jinde jsem se s takovou  byrokratickou úporností vyžadování odborného vyjádření  opepřeného  doslova vycizelovanými přílohami a prohlášeními s formulacemi o “vědomí si trestní odpovědnosti” atd. nesetkal.

Za sebe říkám : Tohle po mně nechtějte. Rád Vám poradím rámcově zdarma, ale k tomu je vhodné alespoň občas zadat “plnotučnou” zakázku typu znalecký posudek. Zmiňované křížence s administrativní vahou (údajně) znaleckého posudku za směšnou odměnu…to opravdu ne. “Odborko” vám (v mezích možností)  rád napíšu, ale bez toho dalšího zmiňovaného balastu. Nesouhlasíte-li s tímto postupem, vyžádejte si znalecký posudek.

Z  www.nehoda.eu 

Odborné vyjádření odborníka nebo znalce je zmíněno například v trestním řádu, tedy procesním předpisu, kterým se řídí orgány činné v trestním řízení při své činnosti následovně v § 105:

(1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce.

(5) O odborné vyjádření podle odstavce 1 lze požádat i osobu, 

která je podle zvláštního zákona zapsána v seznamu znalců, a fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady. 

Zákon o znalcích o odborném vyjádření nehovoří a jednoznačně upravuje znaleckou činnost, tedy takovou spočívající se zpracování znaleckých posudků prioritně pro orgány veřejné moci. Odborné vyjádření tedy nemá ani své místo ve znaleckém deníku, evidenci znalecké činnosti konkrétního znalce. Odborné vyjádření naopak prioritně nezpracovávají znalci.

Z uvedeného vyplývá, že odborné vyjádření není a nemůže být znaleckým úkonem, jak se některé orgány domnívají. Nemůže být tedy za odborné vyjádření vydávána jakási zjednodušená forma znaleckého posudku opatřená stejnými náležitostmi jako znalecký posudek.

Odborné vyjádření je honorováno výslovně jako odborná činnost. Vyhláška ministra Bureše  23/2002 Sb. hovoří o odměně 75 až 125 Kč/ hodinu práce, tj. celková hrubá odměna včetně odvodů a nákladů na kancelář.

doc. Fryšták z MU v Brně, přední odborník mj. na znalecké otázky, kdysi i vedoucí mé závěrečné práce mj. uvádí:

Odborné vyjádření nemá nikde stanovené přesné formální náležitosti jako je jeho obsah, forma atd., nemusí (ale může) být vypracováno znalcem nebo znaleckým pracovištěm, ani není výsledkem znalecké činnosti. Jde o „odborné vyjádření“ osoby znalé, tzn. odborníka k určité dílčí otázce. Typickým příkladem je odborné vyjádření praktického lékaře, který není znalcem, k rozsahu zranění poškozeného nebo vyjádření právnické nebo fyzické osoby, která provozuje určitou živnost nebo obchodní činnost, k ceně zboží. V rámci dokazování má odborné vyjádření dle § 112 TŘ povahu listinného důkazu. 
Z hlediska obsahu je odborné vyjádření mnohem stručnější, než znalecký posudek. Zatímco u odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení prioritně zajímá odpověď na položenou otázku, u znaleckého posudku jsou důležité, z hlediska posuzování jeho věrohodnosti a objektivity, i postupy, na základě kterých znalec dospěl k odpovědi na položenou otázku. Proto je z výše uvedených důvodů vypracování odborného vyjádření mnohem méně časově náročnější, než vypracování znaleckého posudku.

Proč jsou znalci přibírání k podání odborného vyjádření:

Napadají mne minimálně 2 důvody:

– ekonomické hledisko, neboť který jiný odborník s kulatým razítkem pracuje odborně za uvedenou odměnu

– záštita rychlokvašeného a levného díla bez uvedení postupů (které vedou k závěrům) znaleckou odborností a nedejbože razítkem a tedy případnou trestní odpovědností znalce.

Ano, znalec je trestně odpovědný, konkrétně dle § 346 trestního zákona za nepravdivý znalecký posudek. V případě, že by vybavil odborné vyjádření všemi náležitostmi, které jsou formálně požadovány na znalecký posudek, tj. sešití, svázání, znalecká pečeť a doložka, přihlásil by se k trestní odpovědnosti jako znalec za dílo, na kterém z principu nemůže zodpovědně pracovat a s ohledem na jednodušší formu nelze rovněž adekvátně garantovat správnost závěrů a přezkoumatelnost.

Setkávám se s požadavky zadavatelů z řad PČR, kteří požadují, aby odborné vyjádření obsahovalo pečeť a doložku znalce a mělo další formální náležitosti znaleckého posudku.

Takový úřední postup nemá oporu v právních předpisech.

 

Ing. Marek Semela Ph.D.

www.nehoda.eu

Označeno v Aktuálně, Kolegové a spolupracovníci, Legislativa